Co je to fototerapie a kde má své kořeny
Fytoterapie neboli také fytofarmakologie se řadí mezi alternativní způsoby léčby, ve kterých se využívá léčivé účinky rostlin. Název fototerapie je odvozen od řeckého slova fyton = rostlina a therapeuein = pečovat/léčit. Využívání léčivých rostlina a darů přírody má již tisíciletou historii. Byliny byl až do konce středověku oficiálně využívány v medicíně. V té době se bylinná medicína rozvíjela hlavně v Asii – v Indii, Tibetu, Japonsku, Koreji a Číně. V Babylonii a Sýrii důvěřovali blahodárným účinkům heřmánku, šafránu, lékořice, měsíčku nebo italského fenyklu. Ve starověkém Egyptě zase hodně využívali pelyněk pro zvýšení chuti k jídlu, jalovec jako diuretikum nebo kůru z granátového jablka jako antihelmintikum. Kromě toho byly v bylinné terapii velmi ceněné rostlinky jako kalamus, máta peprná, myrtha, mák polní nebo i aloe. V Evropě jako první se začali věnovat bylinné medicíně Řekové. Rozvoj fytoterapie byl utlumen rozmachem v oblasti chemie a syntetických látek. Nicméně i dnes existuje spousta nadšenců, kteří věří více bylinkám než lékům. Mezi ně se řadí i MUDr. Marcel Paszanda, který léči neduhy svých pacientů primárně rostlinnými preparáty a je pevně přesvědčen o pozoruhodné léčivé moci bylin.
Kde pomůže léčba bylinkami
Bylinná terapie získává na popularitě zejména vzhledem ke své obecně dobré dostupnosti a poměrně nízkým nákladům ve srovnání se syntetickými farmaceutiky, které jsou dostupné v lékárnách. Z léčivých rostlin lez připravit nejen lahodné čaje, ale i vyrobit bylinkové tinktury, extrakty či esence. Není žádným tajemství, že kmín a máta blahodárně působí na zažívací ústrojí nebo že tymián a mateřídouška jsou vynikajícími pomocníky při léčení zánětů horních cest dýchacích. Za zmínku také stojí uvést, že pomocí bylin lze dokonale detoxikovat organismus a zbavit ho i chronických zánětů. Díky svému širokému spektru využití jsou bylinky schopné léčit nejen jeden konkrétní zdravotní problém, ale i více oblastí najednou.
Léčivé bylinky se používají nejen při léčbě různých onemocnění, ale i jako prevence mnoha zdravotních neduhů. Ve fytoterapii se využívá nejen blahodárné účinky bylin, ale také polokeřů, keřů a i stromů. Jejich znalost je klíčová pro úspěšnost prevence i léčby. Bylinná medicína je primárně zaměřena na příčiny nemoci a nikoliv její následky. Správně vybrané bylinky mohou zmírnit choroby trávicího traktu a jater, močových cest a dýchacích cest. Jejich sílu ocení také osoby s chorobami nervového systému. Ženy potěší účinnost bylinek na zmírnění neduh jako PMS, bolestivá menstruace či menopauza. Na druhou stranu mohou bylinky pomoci i mužům při sníženém libidu či hyperplazii prostaty.
Pro koho je vhodná bylinná terapie a jak funguje
Bylinná medicína je vhodná pro všechny věkové kategorie. Výjimkou jsou však těhotné a kojící ženy, které by měly aplikaci bylinných přípravků konzultovat se svým lékařem. Byliny jsou výjimečné především díky chemickým sloučeninám, které obsahují. Mezi ně patří:
- Alkaloidy – stimulují centrální nervový systém a zároveň mají diuretický, oteplovací a diastolický účinek
- Azuleny – působí protizánětlivě a májí zklidňující účinky
- Fenoly – působí bakteriostaticky a dezinfekčně
- Flavonoidy – přispívají k regeneraci tkáně, díky antioxidačním účinkům brání růstu nádorových buněk
- Třísloviny – mají protizánětlivé a bakteriostatické účinky
- Srdeční glykosidy – blahodárně působí na rozšíření krevních cév a snížení tlaku
- Pektin – optimalizuje hladinu cholesterolu v krvi
- Saponiny – zlepšují propustnost sliznic a také usnadňují vstřebání účinných látek
Jak používat bylinky
Existuje celá řada způsobů, jak využít léčivé účinky bylin. Nejoblíbenější formou aplikace bylin je bylinkový nálev, který lze nejen pít ale také použít jako obklad ke kompresím nebo k mytí různých části těla jako např. oči. Příprava nálevu je velmi jednoduchá. Bylinku postačí přelít vroucí vodou a nechat určitou dobu louhovat. Oproti tomu příprava odvaru je již náročnější. V případě odvaru se bylinka zalije studenou vodou, přivede k varu a krátce se povaří na mírném ohni. Pro získání silného odvaru se nechá bylinka po vaření ještě luhovat.
Dále existuje možnost přípravy výluhu. Příprava výluhu neboli extraktu či výtažku je časově nejnáročnější. Sušené nebo čerstvé byliny se louhují ve studené vodě po dobu 24 hodin. Velmi populární jsou rovněž bylinné tinktury, které se připravují pomocí alkoholu. 1 díl sušené byliny se přelije 5 díly lihu o koncentraci minimálně 40%. Následně se ponechá v uzavřené nádobě 7-14 dnů, avšak nádobu je nutno denně řádně protřepat. Poté následuje filtrace skrz jemné plátno a vznikla tinktura se přelije do tmavé lahve.
Za zmínku stojí rovněž uvést, že z bylinek lze připravit i bylinný ocet. Příprava bylinného octu je velmi jednoduchá. Čerstvé bylinky se zalije octem a nechá luhovat v uzavřené lahvi po dobu 2-4 týdnu. Důležité je, aby se lahev s bylinkami v průběhu luhování denně protřepala. Na závěr ocet přecedíme skrz plátno a skladujeme v chladu a temnu.
Bylinky mají mnoho úžasných zdravotních vlastností a jsou dostupné na každém kroku. Už i Hippokrates tvrdil, že „Lékaři léčí, příroda uzdravuje“. Příroda je tou nejkrásnější lékárničkou, jakou si můžeme představit a je jen na každém z nás, do jaké míry využije její blahodárné účinky.
