Fytoterapie neboli také fytofarmakologie se řadí mezi alternativní způsoby léčby, ve kterých se využívá léčivé účinky rostlin. Název fototerapie je odvozen od řeckého slova fyton = rostlina a therapeuein = pečovat/léčit. Využívání léčivých rostlina a darů přírody má již tisíciletou historii. Byliny byl až do konce středověku oficiálně využívány v medicíně. V té době se bylinná medicína rozvíjela hlavně v Asii – v Indii, Tibetu, Japonsku, Koreji a Číně. V Babylonii a Sýrii důvěřovali blahodárným účinkům heřmánku, šafránu, lékořice, měsíčku nebo italského fenyklu. Ve starověkém Egyptě zase hodně využívali pelyněk pro zvýšení chuti k jídlu, jalovec jako diuretikum nebo kůru z granátového jablka jako antihelmintikum. Kromě toho byly v bylinné terapii velmi ceněné rostlinky jako kalamus, máta peprná, myrtha, mák polní nebo i aloe. V Evropě jako první se začali věnovat bylinné medicíně Řekové. Rozvoj fytoterapie byl utlumen rozmachem v oblasti chemie a syntetických látek. Nicméně i dnes existuje spousta nadšenců, kteří věří více bylinkám než lékům. Mezi ně se řadí i MUDr. Marcel Paszanda, který léči neduhy svých pacientů primárně rostlinnými preparáty a je pevně přesvědčen o pozoruhodné léčivé moci bylin.

Kde pomůže léčba bylinkami

Bylinná terapie získává na popularitě zejména vzhledem ke své obecně dobré dostupnosti a poměrně nízkým nákladům ve srovnání se syntetickými farmaceutiky, které jsou dostupné v lékárnách. Z léčivých rostlin lez připravit nejen lahodné čaje, ale i vyrobit bylinkové tinktury, extrakty či esence. Není žádným tajemství, že kmín a máta blahodárně působí na zažívací ústrojí nebo že tymián a mateřídouška jsou vynikajícími pomocníky při léčení zánětů horních cest dýchacích. Za zmínku také stojí uvést, že pomocí bylin lze dokonale detoxikovat organismus a zbavit ho i chronických zánětů. Díky svému širokému spektru využití jsou bylinky schopné léčit nejen jeden konkrétní zdravotní problém, ale i více oblastí najednou.

Léčivé bylinky se používají nejen při léčbě různých onemocnění, ale i  jako prevence mnoha zdravotních neduhů. Ve fytoterapii se využívá nejen blahodárné účinky bylin, ale také polokeřů, keřů a i stromů. Jejich znalost je klíčová pro úspěšnost prevence i léčby. Bylinná medicína je primárně zaměřena na příčiny nemoci a nikoliv její následky. Správně vybrané bylinky mohou zmírnit choroby trávicího traktu a jater, močových cest a dýchacích cest. Jejich sílu ocení také osoby s chorobami nervového systému. Ženy potěší účinnost bylinek na zmírnění neduh jako PMS, bolestivá menstruace či menopauza. Na druhou stranu mohou bylinky pomoci i mužům při sníženém libidu či hyperplazii prostaty.

Pro koho je vhodná bylinná terapie a jak funguje

Bylinná medicína je vhodná pro všechny věkové kategorie. Výjimkou jsou však těhotné a kojící ženy, které by měly aplikaci bylinných přípravků konzultovat se svým lékařem. Byliny jsou výjimečné především díky chemickým sloučeninám, které obsahují. Mezi ně patří:

• Alkaloidy – stimulují centrální nervový systém a zároveň mají diuretický, oteplovací a diastolický účinek
• Azuleny – působí protizánětlivě a májí zklidňující účinky
• Fenoly – působí bakteriostaticky a dezinfekčně
• Flavonoidy – přispívají k regeneraci tkáně, díky antioxidačním účinkům brání růstu nádorových buněk 
• Třísloviny – mají protizánětlivé a bakteriostatické účinky
• Srdeční glykosidy – blahodárně působí na rozšíření krevních cév a snížení tlaku
• Pektin – optimalizuje hladinu cholesterolu v krvi
• Saponiny – zlepšují propustnost sliznic a také usnadňují vstřebání účinných látek

Jak používat bylinky

Existuje celá řada způsobů, jak využít léčivé účinky bylin. Nejoblíbenější formou aplikace bylin je bylinkový nálev, který lze nejen pít ale také použít jako obklad ke kompresím nebo k mytí různých části těla jako např. oči. Příprava nálevu je velmi jednoduchá. Bylinku postačí přelít vroucí vodou a nechat určitou dobu louhovat. Oproti tomu příprava odvaru je již náročnější. V případě odvaru se bylinka zalije studenou vodou, přivede k varu a krátce se povaří na mírném ohni. Pro získání silného odvaru se nechá bylinka po vaření ještě luhovat. 

Dále existuje možnost přípravy výluhu. Příprava výluhu neboli extraktu či výtažku je časově nejnáročnější. Sušené nebo čerstvé byliny se louhují ve studené vodě po dobu 24 hodin. Velmi populární jsou rovněž bylinné tinktury, které se připravují pomocí alkoholu. 1 díl sušené byliny se přelije 5 díly lihu o koncentraci minimálně 40%. Následně se ponechá v uzavřené nádobě 7-14 dnů, avšak nádobu je nutno denně řádně protřepat. Poté následuje filtrace skrz jemné plátno a vznikla tinktura se přelije do tmavé lahve. 

Za zmínku stojí rovněž uvést, že z bylinek lze připravit i bylinný ocet.  Příprava bylinného octu je velmi jednoduchá. Čerstvé bylinky se zalije octem a nechá luhovat v uzavřené lahvi po dobu 2-4 týdnu. Důležité je, aby se lahev s bylinkami v průběhu luhování denně protřepala. Na závěr ocet přecedíme skrz plátno a skladujeme v chladu a temnu.

Bylinky mají mnoho úžasných zdravotních vlastností a jsou dostupné na každém kroku. Už i  Hippokrates tvrdil, že „Lékaři léčí, příroda uzdravuje“. Příroda je tou nejkrásnější lékárničkou, jakou si můžeme představit a je jen na každém z nás, do jaké míry využije její blahodárné účinky.

Čínská tradiční medicína nabízí celou škálu různých léčebných metod. Jednou z hojně využívaných a také velmi oblíbených metod je akupresura. Určit dobu vzniku této léčebné metody není snadné, i když zmínky o ní lze dohledat v mnoha historických zdrojích. 

Základem akupresury je princip vyvíjení tlaku na akupunkturní body. Tyto body jsou propojené s jednotlivými orgány v lidském těle a tudíž jsou schopné ovlivňovat široké spektrum procesů probíhajících v těle. Za zmínku stoji uvést, že pomoci akupresury lze také ovlivnit i psychiku člověka. V akupresuře se využívají stejné body jako při akupunktuře. Rozdíl spočívá v tom, že při akupunktuře se tyto body stimulují vpichem akupunkturních jehel a při akupresuře jsou tyto body stimulovány tlakem prstů, ruky, loktu nebo tlakem různých nástrojů.

Koncept akupresury je založen na teorii fungování životní energie, která cirkuluje energetickými dráhami „meridiány“ mezi tělesnými orgány a proniká do všech buněk v těle. Proudění životní energie je nezbytné pro lidské zdraví. Zablokování proudění této energie se projevuje například bolestí. Zablokované míst je třeba následně pomocí tlaku nebo masáží patřičného akupunkturního bodu odblokovat a tím přispět k obnově správného proudění životní energie. Hlavním cílem akupresury je aktivace samoléčebných procesů v těle.

Akupresurní body a energetické dráhy

Na lidském těle se nachází několik set akupunkturních bodů. Jedná se o velmi citlivá místa na povrchu kůže, kterých velikost se pohybuje okolo 1 – 5 mm. Tyto body se často pro lepší identifikaci označují kombinaci písmen a čísel. Například bod dlouhověkosti Zu San Li má označení ST-36:

Tyto body jsou propojené s jednotlivými orgány pomoci energetických drah tzv. meridiánů, které jsou umístěné 3 – 5  mm pod kůži. V lidském těle lze identifikovat 12 hlavních energetických drah, kterými prochází energie vždy dvě hodiny denně, což znamená, že každé 2 hodiny tělo přesouvá svou pozornost z jednoho orgánu na druhý. Každému dvouhodinovému cyklu je přiřazen určitý orgán, který je v danou dobou nejaktivnější a o 12 hodin později je jeho výkon minimální. Je důležité zdůraznit, že orgán v době své největší výkonnosti je zároveň nejcitlivější. 24 hodinový časový rozvrh aktivit  jednotlivých orgánů lze představit následovně:

Při léčbě je tedy nutné přihlížet a respektovat vnitřní rytmus člověka. Není divu, že žlučníkové záchvaty člověka potrápí nejčastěji v noci a že srdeční záchvaty se objevují nejčastěji kolem poledne.

Stimulace akupresurních bodů

Zkušený terapeut je schopen neomylně identifikovat akupresurní body. Volba vhodných bodů je klíčová pro úspěšnost léčby. Na tyto body se vyvíjí tlak po dobu i několika desítek vteřin, ale vždy maximálně jen pár minut. Častokrát se musí akupresurní body stimulovat i několikrát denně, aby došlo k obnovení správného proudění energie v těle. Díky tlaku na určitý bod dochází k uvolnění nahromaděné energie, která způsobuje potíže. Někdy tento způsob léčby používáme i podvědomě, když si instinktivně masírujeme bolavé místo. Krásným příkladem je zde mnutí rukou čela pro zmírnění bolesti hlavy. S nadsázkou lze říci, že masáž máme už jako vrozenou dovednost.

Blahodárné účinky akupresury

Akupresura přispívá ke zmírnění bolesti hlavy, páteře, kloubů a zubů. Zároveň zmirňuje příznaky alergie, artritidy, astmatu, oběhových potíží a nespavosti. Je vhodné ji aplikovat při stresu a vyčerpání, jelikož minimalizuje napětí. Léčitelé také zaznamenali pozitivní účinky akupresury při krvácení z nosu i při menstruačních bolestech. Je důležité zmínit, že díky akupresuře se urychlují také procesy hojení, a to včetně i pooperačních stavů. Častokrát se akupresura používá společně s jinými alternativními způsoby léčby,  například s akupunkturou.

Pro koho není akupresura vhodná

Nicméně ani akupresura není pro každého. Existuje skupina lidí, kteří by se této léčebné metodě měli vyhýbat. Do této skupiny patří zejména těhotné ženy, osoby se srdečními problémy a selháním srdce, osoby se zánětem žil a osoby s horečnatými stavy. Také osoby trpící na opakující se bolesti, kterých původ není znám, by měli konzultovat tuto léčebnou metodu se svým ošetřujícím lékařem. Akupresura by se rozhodně neměla aplikovat při zánětech, zápalech, infekčních onemocněních a onemocněních cévního systému. Také by se ji měli vyhnout osoby při čerstvých zraněních.

Akupresura je neinvazivní léčebná metoda, kterou lze aplikovat jak doma tak u zkušeného terapeuta. Při správném provedení nejen posílí samoléčebné procesy v těle, ale také navodí psychickou pohodu a pocity štěstí.

Akupunktura patří mezi léčebné metody tradiční čínské medicíny. V Číně se tato léčebná metoda používala již v době kamenné a je označována za nejstarší léčebnou metodu na světě. Díky obchodním stykům Číny se následně začala akupunktura šířit i do ostatních zemí jako například do Japonska, později do Koreje, Vietnamu, Mongolska a Indie. Do Evropy se dostala akupunktura v 17. století, avšak k jejímu největšímu rozkvětu zde došlo teprve v první polovině 20. století.

V čem spočívá kouzlo akupunktury

Cílem akupunktury je navodit rovnováhu v organismu. Na lidském těle se nachází víc než 2000 akupunkturních bodů. Tyto body jsou stimulovány pomocí napichování tenkými jehličkami, které spouští léčebné procesy. Jedná se pouze o povrchovou aplikaci, nikoliv hloubkovou. Každý akupunkturní bod má přímou souvislost s činnosti určitého orgánu v těle. Volba vhodných akupunkturních bodů je úkolem zkušeného lékaře, který pečlivě posoudí zdravotní stav a citlivost pacienta.

Akupunkturní body se nacházejí na akupunkturních dráhách tzv. meridiánech, kterými prochází životní energie čchi. Jednotlivé meridiány jsou mezi sebou propojeny a tvoří jednu sít. Z tohoto důvodu je pro akupunkturu charakteristické, že nahlíží na člověka jako na celek a nevěnuje svou pozornost pouze jednomu nemocnému orgánu. Narušení energetického toku v meridiánech se projevuje zdravotními potíži. Hlavním cílem aplikace akupunkturních jehel je proto zajištění harmonického proudění energie v akupunkturních dráhách. Rovnováha životní energie čchi je totiž podmínkou zdraví člověka. 

S čím může akupunktura pomoci

Akupunktura je velmi úspěšná u velké škály různých onemocnění. Nejčastěji se používá při bolestech pohybového ústrojí, kdy dochází k blokádám akupunkturních drah z důvodu přetěžování nebo úrazu. Zablokovaná energie se pak projevuje nepříjemnou bolestí. Mezi další oblasti vhodné pro aplikaci akupunktury patří trávicí potíže, psychické poruchy, únavové stavy včetně vyčerpání a také i menstruační potíže a hormonální nerovnováha. Akupunktura ve všech těchto oblastech přispívá k odblokování blokád a nastartování uzdravovacího procesu. 

Akupunktura je vhodná nejen pro lidi, ale i pro zvířata. 

Akupunktura je léčebnou metodou, která kromě léčby se zaměřuje i na prevenci. Snaží se nejen eliminovat nerovnováhu toku energie čchi, ale také této nerovnováze předcházet. Akupunktura se svým celostním pohledem je ideálním řešením nejen funkčních poruch organismu, ale i psychosomatických onemocnění, poruch motorických funkcí, alergii i poruch imunity. V rámci prevence přispívá ke zvýšení odolnosti a obranyschopnosti organismu. Důležité je i poukázat na skutečnost, že akupunktura přispívá ke zkrácení doby trvání onemocnění a urychluje rekonvalescenci.