Léčebné metody
Co je to akupunktura?
Akupunktura je lékařská disciplína vycházející z tradiční čínské medicíny, která se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou převážně funkčních poruch organismu, psychosomatických onemocnění, bolestivých stavů, alergických nemocí, poruch imunity, návykových chorob, poruch motorických funkcí.
Akupunktura svým systémovým přístupem a celostním pohledem na člověka a jeho prostředí vede k pozitivnímu ovlivnění způsobu života. V prevenci je možno použít akupunkturní body, jejichž ovlivněním je možné docílit posílení imunoregulačních procesů ke zvýšení celkové odolnosti a obranyschopnosti organizmu.
Pozitivním efektem při léčbě akupunkturou je i redukce množství podávaných farmak, čímž se výrazně sníží riziko farmakopatologie. Akupunktura zkracuje dobu trvání onemocnění a rekonvalescence a snižuje pravděpodobnost komplikací.
Princip akupunktury
Akupunktura je léčebnou metodou, během které se do akupunkturních bodů pacienta nabodávají jehly. Tyto akupunkturní body jsou vědecky prokázány, jsou přístrojově objektivně zjistitelné a mají vztah k organizmu jako celku i jeho částem. Podle tradiční čínské nauky leží tyto body na akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Těmi proudí životní energie čchi a jsou spojeny s jednotlivými orgány. Aby byl člověk zdravý, musí být životní energie (energie čchi) v rovnováze. Akupunktura se snaží předcházet nerovnováze v toku této energie a odstraňovat ji. Pokud se někde vyskytne nerovnováha, lidské tělo reaguje nejprve např. změnami nálad, citů, tepu srdce. Pokud se nerovnováha prohlubuje, reaguje poté nemocí. Právě akupunktura se snaží o znovunastolení rovnováhy, nebo nejlépe i o předcházení vzniku nerovnováhy.
Podle charakteru onemocnění a stavu pacienta se volí aktivní body jednak na těle (tzv. klasická, tělová akupunktura), jednak body a zóny mikrosystémů. Z nich nejznámější jsou mikrosystém ucha (aurikuloterapie, aurikulomedicína) a mikrosystém ruky a nohy (jedna z jeho modifikací se nazývá Su Jok, jiná, na chodidle nohy, se nazývá reflexoterapie), systém bodů na hlavě (čínský, japonský) a systém bodů v dutině ústní.
Metody akupunktury
Podstata terapeutických a preventivních účinků akupunktury spočívá v cíleném výběru a cíleném ovlivňování organizmu působením na akupunkturní body a jejich systémy. Klasická akupunktura používá vpichy jehly, ostatní způsoby ovlivnění akupunkturních bodů jsou odvozené formy akupunktury.
Na akupunkturní body lze působit následujícími způsoby:
- vpichem akupunkturní jehly
- tlakem
- elektrickým proudem
- magnetickým polem
- teplem či chladem
- světlem
- chemicky (léčivou substancí)
Materiální prostředky akupunktury jsou akupunkturní jehly (ocelové, stříbrné, zlaté aj.), sondy, vibrátory a jiné prostředky pro mechanické ovlivnění bodů, speciální elektrostimulační přístroje pro akupunkturu generující slabé elektrické proudy, magnetické pole, zdroje tepla nebo chladu, lasery, diody a jiné zdroje světla, další zdroje energie, které jsou schopny vyvolat nadprahové podráždění lokalizovatelné do akupunkturních bodů, drah nebo zón mikrosystémů, speciální elektronické měřící a stimulační přístroje pro diagnostiku. Velikost akupunkturálního bodu je různá, od 0,2 do 5 mm. Současná akupunktura uznává kolem 700 účinných bodů, nejčastěji se používá asi 150 bodů.
Historie akupunktury
Akupunktura vznikla před několika tisíci lety, její principy vychází z konfucionismu a taoické. V Číně byla užívána již v době kamenné. Stáří nejstarších nalezených akupunkturálních jehel je asi 7000 let a jsou vyrobené z kostí. Akupunktura bývá označována jako nejstarší léčba na světě.
Největší rozkvět akupunktury nastal v Číně v 7. století, kdy se akupunktura stala samostatným oborem čínského léčitelství vedle vnitřní medicíny, chirurgie, farmakologie a pediatrie. Rozšiřováním obchodních styků Číny s ostatními zeměmi se začala akupunktura již v 6. století šířit do Japonska, později do Koreje, Vietnamu, Mongolska, Indie a dále. Do Evropy dorazila tato léčebná metoda v 17. století, ale větší rozvoj akupunktury zde nastává až v první polovině 20. století.
